První zápas po dlouhé přestávce Baníku nevyšel podle představ. Šimon Frömel sice poslal domácí do vedení, ale hosté slepenými góly otočili a zeleno-černí pak už jen celý duel dotahovali. Horáci dnes skórovali v přesilovce, v oslabení, z trestného střílení a poslední gól dávali po nešťastném odrazu puku od hrazení do v tu chvíli nestřezené branky. Baník podlehl Velkému Meziříčí těšně 4:5.
Komentář k zápasu
Prvních deset minut zápasu bylo z obou stran hodně opatrných. Na Baníku i na Horácích byla vidět dlouhá herní pauza. Ve druhé polovině úvodní dvacetiminutovky převzali otěže hry přeci jen domácí, ale moc gólových příležitostí diváci neviděli. Tu největší měl v jedenácté minutě Luža, který měl před sebou na malý moment odkrytou branku. Do střely hodonínského útočníka ale hodil své tělo kapitán Horáků, který tak pomohl svému brankáři.
Čtyři minuty po přestávce se poprvé měnilo skóre. Šimon Frömel se ve vlastním pásmu zmocnil kotouče a následně střelou přes obránce na přední tyč překonal Judu v hostující svatyni. Hosté srovnali o čtyři minuty později. Baník sice ubránil dvou dvojnásobné oslabení, v pokračující klasické přesilovce ale Viktor Burian uklidil z brankoviště přihrávku zpoza branky a bylo to 1:1.
O necelou minutu později už hosté vedli. Erik Meluzín se uvolnil na levé straně hřiště a střelou přesně z bodu pro vhazování trefil přesně protější šibenici Schnattingerovy brány. Divokou pasáž zakončil v čase 30:02 vyrovnávací gól Matěje Nováka, který z těžké pozice a s notnou dávkou štěstí proměnil v gólovou radost chytrou a pohotovou Lužovu přihrávku.
V úvodu poslední třetiny měl Baník poprvé v zápase výhodu přesilové hry. Byli to ale hosté, kdo udeřil. Jiří Ondráček prokázal své obrovské zkušenosti a svůj brejk proměnil nechytatelně pod horní tyč. Zeleno-černí ale chvíli po skončení přesilovky dokázali konečně skórovat. Do Novákovy pobídky se opřel Dominik Luža a po patnácti vteřinách byl stav opět srovnán.
Že se hodonínští hokejisté v přesilovkách trápí, dokázala devětačtyřicátá minuta. Brejk hostí museli domácí hasit jen za cenou faulu, po kterém se k trestnému střílení rozjel Erik Meluzín, jehož přesná střela nad beton znamenala vedení Velkého Meziříčí 4:3. Svěřenci trenéra Romana Straky ale dokázali i potřetí v zápase srovnat. Povedlo se tak v přesilovce čtyř proti třem, kdy střílenou Pešovu přihrávku usměrnil v čase 52:50 přesně mezi Judovy betony Aleš Dufek.
Rozhodující moment zápasu přišel na konci devětapadesáté minuty. Doležalovo nahození na zadní mantinel se odrazilo o spoj, a to tak nešťastně, že se odrazilo přesně před hodonínskou branku. V tu chvíli byl ale Schnattinger na cestě do lichoběžníku… na změnu puku už hodonínský golman nedokázal zareagovat a Adam Paleček tak mohl uklidit kotouč do zívající klece. Domácí to v závěru zkusili bezu brankáře, ale počtvrté se jim už vyrovnat nepodařilo.
Ohlasy trenérů
Roman Straka (Hodonín):
Dnešek mě v první řadě hrozně mrzí, protože si dáváme v podstatě vlastní góly. Prostě není možné, abychom si ve vlastních přesilovkách nechali dát zase dva góly. Pořád se o tom bavíme, zdůrazňujeme to, snažíme se to změnit, ale stejně to nemá žádný efekt. To, že tam Schnatti uklouzne, to se stane. Bylo to bohužel ve špatnou chvíli, ale to se prostě stane. Zápas jsme si ale prohráli dřív. Musíme to hodit za hlavu a dál makat.
Pavel Kubis (Velké Meziříčí):
Těžký zápas. Domácí možná řeknou, že remízový, ale já bych řekl, že jsme chtěli o něco víc. Šli jsme si za tím, hráli jsme disciplinovaně a trpělivě. Celý zápas jsme vedli, nechci říkat, že štěstí přeje lepším, ale prostě se k nám to štěstíčko přiklonilo. Mančaft to nevzdává, nechci to zakřiknout, ale ta série, kterou teď máme není náhoda. Má to opodstatnění a jde vidět, že se zvedáme.
