Martine, jak se seběhl Tvůj příchod do Hodonína?

Prvotní iniciativa byla z mé strany, chtěl jsem hrát za Baník. Líbí se mi, jak klub funguje a svou roli sehrálo i to, že Hodonín je blízko Brnu, kde studuji a zároveň Uherskému Hradišti, kde bydlím. Následovala schůzka s panem Vyrůbalíkem, se kterým jsme se domluvili na detailech a já jsem moc rád, že budu oblékat dres Baníku.

Co víš o svém novém klubu/městě? Znáš se s někým ze současného týmu?

V Hodoníně mám zatím zmapovanou jen cestu na zimák, takže toho moc nevím (směje se). Co se týče kabiny, tak některé kluky jsem znal už z dřívějška, hlavně kluky, co jezdí z Brna a ze Zlína. Se zbytkem kabiny jsem se ale stihl seznámit během suché přípravy.

Minulou sezonu jsi začal v Brně, kde jsi ale odehrál jen pár zápasů. Bodově se Ti ale přitom dařilo velmi dobře, proč to pod Špilberkem nevyšlo?

Byl jsem zraněný. Když jsem se po týdnu vrátil do tréninku, bylo mi oznámeno, že jeden obránce musí z kola ven. Takže dodnes vlastně nevím, ale to už je minulost, kterou nijak neřeším a soustředím se na novou výzvu, která mě čeká v Hodoníně.

Z Techniky jsi zamířil do nedalekého Velkého Meziříčí. Horáci se podruhé za sebou v lize zachraňovali. Jak se hraje v týmu, který je vlastně celou sezonu na posledním místě?

Bylo to dost náročné. Jednu dobu jsme dokonce byli pár bodů od 8. místa. Potom jsme se zase objevili na předposledním místě. Často jsme spoléhali na to, že tým doplní kluci z Jihlavy. Závěr sezóny jsme však hrubě nezvládli a bohužel to dopadlo, jak to dopadlo.

Jaké byly barážové boje s Řisuty? Tyto zápasy „o všechno“ na závěr náročné sezony jsou určitě hodně náročné nejen po fyzické, ale taky po mentální stránce…

Náročné určitě byly. Hlavně, když se hned první zápas ve Velkém Meziříčí prohrál. Venkovní zápas jsme pak měli skvěle rozehraný, ale nepovedlo se to bohužel dotáhnou do vítězného konce.

Velmez ale i přes neúspěšnou baráž nakonec bude i v příští sezoně druholigový. Vedení HHK se totiž podařilo koupit licenci od končících Letňan. Co na to říkáš?

Přišlo mi, že Velké Meziřící hokejem dost žilo, takže jestli se naskytla možnost na tuto „poslední záchranu“ pro Velmez, tak proč ji nevyužít.

Sezonu 2023-24 jsi zakončil s bilancí 2+9. První gól jsi dal při vítězství Velmezu nad Novým Jičínem 7:4. Vzpomeneš si na Tvůj druhý loňský gólový zápis?

Tohle je ale ovšem podpásovka (směje se).

Je, přiznávám…

Vzpomenu. (usmívá se) Shodou okolností to bylo zrovna v Hodoníně, a nakonec to taky skončilo vítězně.

Ze vstřelené branky jsi měl ohromnou radost… Bylo to i o tom, že případná výhra vás šest kol před koncem stále držela v naději na záchranu?

Ano, přesně tak. V tu dobu jsme bojovali o každý bod, a na ledě silných týmů - jako je třeba Hodonín - byly ty body o to cennější.

Říkal jsi, že bydlíš v Uherském Hradišti. Tamní vedení města plánuje stavbu nového zimního stadionu. Líbí se Ti tato myšlenka?

No jasně! Viděl jsem i ten návrh a vypadalo to dobře. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Je škoda, že hokej v Hradišti tak upadl, snad se to teď zase bude postupně obracet k lepšímu.

Jaká očekávání máš od nové sezony a na co se nejvíc těšíš?

Aktuálně teď po suché přípravě se těším hlavně zpátky na led, ale to asi každý. Do sezóny jdu s tím, že Baník má velice ambiciózní tým a těším se, až budeme spolu s našimi fanoušky bojovat o ty nejvyšší příčky.