Konečná, vystupovat! Elektrizující drama plné zvratů a osobních potyček ovládli hodonínští hokejisté. Vítězství se stejně jako v pátek nerodilo lehce, Baník ještě deset a půl minuty před koncem prohrával o dvě branky. Parta Michala Kuby ale předvedla neuvěřitelnou bojovnost a srdce na svém místě. Sérií čtyř gólů, na které hosté nedokázali najít odpověď, předvedli málo vídaný obrat a v divoké přestřelce soupeře přetlačili 9:7. Rozhodující trefu zařídil osmadvacetiletý Matěj Charvát. Zeleno-černí tak mohli oslavit historicky druhý titul mistra před více než patnácti stovkami skvělých diváků.
Komentář k zápasu
Výjimečné utkání si žádá slavnostní začátek, a tak se úvodního buly chopil starosta Hodonína Libor Střecha. Poté už se šlo na věc, a pokud byla první třetina předchozího zápasu bohatá na góly a zajímavé okamžiky, první dvacetiminutovka nedělního finále byla vyloženě bláznivá.
Rychlejší start do zápasu měli Jihomoravané, Jakub Sajdl připravil soupeře o puk ve středním pásmu, našlápl po levém křídle a zakončil akci střelou pod horní tyč. V deváté minutě už to bylo o dvě branky – Polesný z vrcholku levého kruhu uvolnil Petra Peše, a ten v ložené pozici nezaváhal.
Drobné nedorazy v obraně a drobné uspokojení se vstupem do utkání daly příležitost hostům srovnat. Jan Matějka si počkal na ostrý puk od pravého hrazení a šikovnou tečí procedil puk za Zollpriesterova záda. Vyrovnané skóre svítilo na ukazateli skóre zásluhou Karla Holíka, který napřáhl od modré čáry a trefil přesně na bližší tyč.
Pak přišla opět chvíle domácích, kterým se podařilo přetavit ofenzivní tlak ve vedoucí gól. Vaškovič za hostující brankou dlouho vyšíval, nejprve se mu ukázal u levé tyče Peš, slovenský útočník si ale počkal až na obránce Dominika Směřičku, který mu sjel mezi kruhy a nekompromisně zavěsil.
I ve čtvrtém gólu Baníku měl prsty obránce. Martin Dufek poslal puk z otočky přímo do hole Toma Poláka a hodonínské křídlo mohlo slavit pátý gól v play-off. Hanáci ale zareagovali fantasticky, ukázali charakter a přidali domácím nepříjemný gól do šatny, když se osm sekund před první sirénou trefil Adam Hradil.
V nastaveném trendu Kroměříž pokračovala i po přestávce, kdy dostala výhodu přesilové hry. A trio Hubík – Andrýsek – Matějka to vymyslelo geniálně. Pohlednou kombinaci na čtyři doteky zakončil za bezmocného gólmana Baníku David Hubík. A zhruba v polovině zápasu mohlo být pro domácí ještě hůř, kdyby Matějka dotáhl rychlé přečíslení důraznějším zakončením.
Jan Matějka si to ale vynahradil o pár minut v přesilovce, když u pravé tyčky dostal puk za brankovou čáru. A když se o necelou půl minutu později prosadil Jan Morev, vedli Hanáci už o dvě branky. Utkání ale pokračovalo v infarktovém průběhu a své o tom ví i Ľubomír Vaškovič, který vstřelil kontaktní gól za dalších 16 sekund.
I v závěrečném dějství hodonínští dál dopláceli na častá vyloučení a Kroměříž trestala. Matějka předložil puk Romanovi Šťastnému k pravé tyči, který bez problémů uklidil puk do zívající klece. Početní výhodu měli k dispozici na opačné straně kluziště i domácí, jenže Hanáci sehráli oslabení obětavě a na hranici svých možností.
Zeleno-černí si na šestý gól museli počkat do 49. minuty. Konečného prudkou nabídku od levého mantinelu dopravil za brankovou čáru Jiří Sedlák a kontaktní branka byla na světě. Dvoubrankový náskok se hodonínským hokejistům podařilo smazat až necelých pět minut před koncem základní hrací doby. Martin Dufek měl před sebou při zakládání útoku doslova dálnici, proto rozkmital nohy podél levého hrazení a z téměř nemožného úhlu zavěsil puk nad rameno hostujícího gólmana.
Jen o pár okamžiků prošly tribuny hodonínského zimního stadionu zatěžkávací zkouškou. Matěje Charvát nejprve trefil vedoucí gól na 8:7 a o sedmnáct vteřin později zasadil Kroměříži definitivní ránu Michal Venclík. Baník se stal podruhé v historii mistrem Krajské ligy Jižní Moravy a Zlína a finálovou sérii zvládl bez jediného klopýtnutí.
Ohlasy trenérů
Michal Kuba (Hodonín):
Byla to těžká série. Hokej nahoru - dolů, hrálo se hodně aktivně. První zápas jsme si uhráli, měli jsme spoustu přesilovek, které jsme využili. Druhý zápas jsme měli náskok, ale strávili jsme spoustu času na trestné lavici, a takhle se to hrát nedá, protože přesilovky jsou prostě v playoff rozhodující. Ale věřil jsem tomu, že v Kroměříži neprohrajeme. Nakonec jsme rozhodli po osmi vteřinách prodloužení. No a zápas číslo tři... Doma, 1500 diváků, vedeš 2:0 na zápasy. To prostě nejde pustit, i kdybys ten puk tam měl „sežrat“. Poslední krok ale bývá nejtěžší. Bylo to jako na houpačce… vedeš, prohráváš… zase jsme měli spoustu vyloučení. Najedou ze 4:2 prohráváš 5:7. Je deset minut do konce… říkal jsem klukům v kabině, že je to o jednom gólu, a to se nakonec potvrdilo. Když jsme snížili na 6:7, nepochyboval jsem o tom, že to dokážeme otočit. Ať už v normální hrací době, prodloužení, nebo nájezdech - prostě dneska vyhrajeme. A jak to dopadlo? Jsme MISTŘI! Myslím si, že byl obrovský rozdíl v gólmanech. Colpik měl neskutečné playoff a v mnoha zápasech nás držel. A na tom se potom dá stavět. Je tady skvělá parta kluků a realizačního týmu. Se všema klukama jsem hrál, takže i když teď už nemám brusle a stojím tam za nimi jako trenér a mám za to zodpovědnost, tak jsem prostě pořád jeden z nich. A nesmím zapomenout na kotel a všechny fanoušky, kteří nám dnes, ale i v celé sezoně fandili. To, co předvedli při dnešním třetím finále, to se jen tak nevidí!
Fotografie ze zápasu
