Tome, jak se cítíš při utkáních playoff? Jak ti vyhovují tyhle specifické zápasy?

Tohle je ta hlavní část sezóny, která všechny kluky baví, navíc je to vyhrocené tím, že semifinále hrajeme s Ostrohem. Myslím, že jsme byli všichni natěšení na tuto část sezóny a máme jasný cíl, za kterým si jdeme.

Vyhovují ti ty časté fyzické srážky, které jsou typické pro vyřazovací boje?

Nevadí mi to. Mám rád technickou hru, ale rád se i srazím. Může to nakopnout celý tým, i mě samotného. Nemám s tím problém.

V první třetině jste měli určitě lepší vstup do utkání než soupeř, ale pak jste Uherskému Ostrohu nabídli tři oslabení. Myslíš, že jste ho tím vrátili do hry?

Říkali jsme si o tom něco před zápasem. Už v Ostrohu jsme se přesvědčili, že mají silné přesilovky, takže nesmíme být často vylučovaní. Tento cíl se nám moc nepodařilo splnit, protože jsme byli vylučovaní jak první, tak druhou třetinu. Naštěstí nás podržel Zdenko v bráně svým parádním výkonem a dopadlo to dobře pro nás.

Utkání playoff často provází vyhrocená atmosféra, zvlášť pokud se hraje s blízkým rivalem. Dokážeš udržet nervy na uzdě?

Mě právě tohle playoff hodně baví. Přijelo slušné množství fanoušků z Ostrohu, už i u nich to bylo super. Dnes se mi na ledě hrálo dobře, snažím se emoce na ledě moc nevnímat.

Ve druhé třetině za stavu 3:1 rozhodčí současně vyloučili dva hodonínské hráče a hráli jste dlouhé oslabení pět na tři, které jste nakonec zvládli. Jak důležitý moment to byl?

Já si troufnu tvrdit, že v tu chvíli se lámal zápas. Takhle to odbránit, to by nezvládlo hodně týmů. Povzbuzovali jsme kluky, kteří byli na ledě, celá střídačka žila a nakonec se skandováním přidali i diváci. Byly tam i pasáže, kdy jsme dokonce dlouho drželi puk na svých hokejkách. Pak se budu opakovat, Zdenko nás i v těchto chvílích podržel, hráli jsme obětavě. Tohle jsme zvládli skvěle.

Do druhého semifinále nenastoupil obránce Robert Rákoczy a útočník Michal Kuba. Byla jejich absence znát?

Rozhodně, v závěru sezóny to jde cítit. Je to těžká situace, ale musíme se s tím poprat. Dneska nedohrál Poles (David Polesný, pozn. red.), takže uvidíme, jak na tom bude on. Každý hráč chybí, dneska se zapojili i kluci, kteří v sezoně tolik času na ledě neměli. Všichni jsme se zapojili do hry.

Zkus popsat tvou první trefu, která patřila k nejkrásnějším gólovým momentům celého utkání.

Bylo to v přesilovce, zavážel jsem puk po pravém mantinelu. Pak jsem to zasekl, chtěl jsem dávat na střed, tam byl David Janás a Pešák (Petr Peš, pozn. red.). Někdo z nich vystřelil, vznikl závar před brankou. Někdo to tam vypíchl směrem ke mně, tuším to byl David. Mně se pak otevřel prostor, zavřel jsem oči a poslal jsem to tam.

A co druhá branka?

Druhý gól byl stejně jako ten první v přesilové hře. Zatáhl jsem hru do pásma, dal jsem tandem Pešákovi, ten nabídl krásnou přihrávku Kubovi Tomimu, ten vyprášil beton gólmana a mně se to přesně odrazilo před odkrytou bránu, takže jsem to neměl moc těžké.

Byli jste s trenérem domluveni na možnosti, že bys v průběhu zápasu nastoupil do první přesilovkové pětky?

Všechno se to tak nějak sešlo až v té třetí třetině, byl jsem s nimi dvakrát na ledě a dal jsem dva góly. Chodil jsem s nimi jenom na přesilovku. Trenér mi dal volnost, s klukama jsme takhle hrávali už dřív, takže jsme věděli, co od sebe máme čekat.

Atmosféra byla místy elektrizující, fanouškovské tábory obou mužstev se v závěrečné dvacetiminutovce vzájemně překřikovaly. Hodonínský kotel neúnavně fandil celých šedesát minut zápasu. Jak se v této atmosféře hraje?

Chtěl bych mnohokrát poděkovat za celý tým, za celou kabinu fanouškům za podporu. Tohle nám strašně moc pomáhá. Jakmile začne celý stadion fandit, je to něco úžasného. Byl jsem překvapený, že i fanoušci z Ostrohu přijeli ve slušném počtu. Atmosféra se dá určitě přirovnat i třeba k první lize. V neděli to společně musíme dotáhnout do vítězného konce.

Děkuji za rozhovor.