Dřív se věnovala krasobruslení, od něj ale před rokem přešla k lednímu hokeji. Po první sezoně si talentovaná Aneta Svatošová ihned řekla o pozvánku do mládežnického reprezentačního kempu, který se minulý víkend konal v nedalekém Blansku. Jak se Anetě na kempu líbilo, proč u ní vyhrál hokej a co by chtěla v hokejovém životě dosáhnout, to vše se můžete dočíst v našem rozhovoru.
Aneto, můžeš se nám na úvod krátce představit?
Dobrý den. Je mi čtrnáct let let, bydlím v Násedlovicích a do školy chodím na hodonínské gymnázium. V hokeji hraji jako útočník-pravé křídlo. Mimo sezonu hraji naplno fotbal a to za ženy TJ Sokol Vlkoš a žáky TJ Morávia Násedlovice.
Příznivci hodonínského hokeje Tě znají už dlouhá léta, jen o tom možná někteří neví. Můžeš jim tuto malou záhadu vysvětlit?
Tak pokud mě někdo zná (směje se), tak určitě z hokejových zápasů Drtičů, kdy jsem o přestávkách, ještě jako krasobruslařka, jezdívala své volné jízdy.
Kdy jsi začala s krasobruslením?
To vím úplně přesně. Bylo to 20. září 2009. Začala jsem celkem pozdě, až v devíti letech.
Teď už ale nějakou dobu obouváš klasické kanady a do rukou bereš hokejku. Proč ses rozhodla, že dáš přednost hokeji?
Teď začíná teprve moje druhá sezona. Už když jsem začala jezdit do Hodonína krasobruslit, moc mě bavilo dívat se, jak kluci trénují. Po čtyřech letech krasobruslení jsem pochopila, že je to sice krásný sport, ale zároveň i hodně náročný a složitý. A to tak, že bych musela jezdit trénovat třeba až do Brna. No prostě by se to nedalo všechno stíhat dohromady se školou. Věděla jsem ale, že chci zůstat na ledě. A pak, když mě v tom rozhodování podpořila ještě paní trenérka Nicola Čechová, volba byla jasná (směje se).
O minulém víkendu ses zúčastnila kempu dívčí reprezentace do patnácti let v Blansku. Co pro Tebe pozvánka na tuto akci znamenala?
Měla jsem z ní velikou radost, je to pro mě obrovská výzva a taky motivace.
Jak hodnotíš průběh třídenního kempu a co bylo jeho náplní?
Po fyzické stránce to bylo velice náročné. Trenéři potřebovali zjistit, jak na tom každá z nás je. Byla to pro mě super zkušenost a jsem fakt ráda, že jsem tam byla.
V letošní sezoně budeš hrát za starší žáky hodonínského SHKm. Jak Tě berou Tví spoluhráči?
Kluci v kabině jsou moc fajn, berou mě a myslím, že už jsme si na sebe navzájem zvykli.
A co protihráči? Berou ohledy na to, že proti nim stojí na ledě holka, nebo nedělají rozdíly?
Jak kteří, ale většinou je to v pohodě (směje se).
Do české reprezentace se prosadila i jiná hodonínská hráčka, Kamila Smetková. Byla pro Tebe právě Kamila a její úspěchy jedním z důvodů, proč ses rozhodla pro hokej?
V době, kdy jsem končila s krasem, jsem Kamču ještě vůbec neznala. Věděla jsem ale, že v Hodoníně nějaká holka hokej hraje. Teď sedíme vedle sebe v kabině, rozumíme si a navzájem si pomáháme.
Pokud náš rozhovor čte nějaká mladá slečna, která přemýšlí o tom, že by ráda hrála hokej, ale nemůže najít odvahu to jít zkusit, co bys jí řekla či poradila?
Určitě to můžu jen doporučit. Hokej je skvělý sport, jak pro kluky, tak pro holky. Kdyby některá chtěla, ať se přijde podívat na náš trénink nebo zápas.
Čeho bys chtěla v hokeji dosáhnout?
Chtěla bych být dobrá, dávat hodně gólů a zahrát si ještě někdy za českou reprezentaci.
Máš nějaké hokejové vzory?
Jsou to všichni Drtiči. Ale jestli mám říct někoho, kdo je opravdu pan hokejista, je to jednoznačně Jaromír Jágr.
Vím o Tobě, že máš mladší sestru. Inklinuje i ona k ledním sportům?
Nelča? Ta se s ledem potká jedině tak na veřejňáku. No a to ji musím k tomu ještě přemluvit. Ona je totiž výborná fotbalistka. Hraje za přípravku 1. FC Slovácko a za žáky TJ Morávia Násedlovice.
Děkuju moc za rozhovor a ať se Ti daří.
I já děkuji.
