Sedmnáctiletý kyjovský rodák Radek Kučeřík prožívá náročný půlrok. Poté, co si jej v draftu CHL vybral tým ze třicátého největšího města Kanady, se hodonínský odchovanec vydal do země javorového listu, kde už stihl v dresu Saskatoon Blades odehrát 24 zápasů, v nichž vstřelil dvě branka a zaznamenal celkem šest kanadských bodů. Teď jej čeká boj o národní dres, v němž by rád nastoupil na domácím MS juniorů v Ostravě. Během reprezentačního kempu ve Frýdku-Místku jsme talentovaného beka požádali o rozhovor pro klubový web shkmhodonin.cz.
Radku, vítej zpět v České republice. Kdy ses vrátil na rodnou hroudu a co všechno jsi už za tu dobu stihl?
Děkuji za přivítání. Domů jsem se vrátil 9. prosince dopoledne a celý zbytek dne jsem strávil s rodinou, večer jsem se zašel ještě na led v Hodoníně trochu vypotit a další den už jsem se v 15:00 musel hlásit na reprezentačním kempu ve Frýdku-Místku.
Na konci června si tě v draftu vybral tým CHL Saskatoon Blades. Předpokládám, že jsi tuhle „show“ sledoval velmi živě. Kde jsi draft sledoval a jaký to byl pocit, když jsi uslyšel své jméno?
Ne, vůbec jsem to nečekal. Před draftem jsme se bavili s agentem, že tam šance je, ale není nějak moc velká. Měli jsme zrovna společnou akci s Kometou, když byl draft, takže jsem to tam potajmu sledoval pod stolem. Jak už se blížil konec, tak jsem si říkal, že asi nic… a nakonec na mě přišla řada. První týden mi to vůbec nedocházelo. Postupem času se mi začaly míchat pocity nadšení a nervozity. Přemýšlel jsem nad tím, jak to bude vypadat a co na mě čeká.
Měl jsi před draftem nějaké informace o tom, že o tebe má Saskatoon nebo jiný klub z CHL zájem?
Ne, vůbec jsem nečekal, že by si mě mohl vybrat zrovna tenhle tým.
Máš za sebou první měsíce v Kanadě. Jak ses s novým prostředím za tu dobu sžil?
Ze začátku to bylo hrozně těžké, protože jsem byl v novém prostředí, a hlavně jsem se trápil s jazykem. První týdny to bylo velice složité, ale teď – zhruba poslední měsíc a půl – se už cítím mnohem lépe.
V kabině je kromě tebe ještě jeden další český hokejista. Je to výhoda? Trávíte spolu volný čas?
Je to fajn, když máte vedle sebe někoho, s kým si můžete promluvit rodnou řečí a nemusíte mluvit pořád jenom anglicky. Sedíme vedle sebe v šatně, ale když nemáme zrovna trénink, tak spolu čas moc netrávíme. Maximálně zajdeme třeba na oběd, ale jsme rádi, že dojedeme domu a jdeme spát. Tréninky bývají velice dlouhé a náročné, takže jsme rádi, když si odpočineme.
Jak si na tom tým stojí v tabulce? Jaké máte v letošní sezoně ambice?
Momentálně jsme uprostřed tabulky. Ambice jsou vždycky nejvyšší, ale základ bude postoupit do playoff, a pak už je to zápas od zápasu.
Mladí hokejisté z Evropy často bydlí během svých angažmá v USA a Kanadě v rodinách. Je to i tvůj případ?
Ano, bydlím v rodině. Stará se o mě a našeho golmana starší paní, která bydlí sama se psem. Ze začátku to bylo všechno složité, ale postupem času si vše sedlo a teď už mi to přijde úplně normální. Všichni kolem mi pomáhají. Poslední měsíc a půl hrajeme s golmanem každý večer kulečník, už jsme skoro jako bráchové (směje se).
A co jazyk? Už ses porval s angličtinou?
Když jsem přijel, tak bylo všechno těžké. Ale měl jsem štěstí, že byl v týmu se mnou další Čech a ten mi ve všem pomáhal. Teď už je to mnohem lepší. Už se nebojím prohodit něco s klukama v šatně, když něco potřebuji, tak si to zařídím.
Kanada je velká země. Cesty na zápasy asi nejsou jako u nás, kdy se z jednoho na druhý konec republiky dostaneš autem či autobusem za maximálně pět hodin. Jakým způsobem cestujete na venkovní zápasy? A jak nejraději trávíš tyto cesty?
Je to veliký rozdíl. Na všechny zápasy se jezdí pět až osm hodin, jednou za sezónu jedeme na dlouhý trip do Ameriky, který trvá 18 hodin. Většinou se cestuje přes noc, takže většina spí nebo sledujeme filmy, posloucháme písničky nebo hrajeme karty.
Jak vypadá tvůj klasický zápasový/tréninkový den?
V den zápasů vstanu kolem 08:30. Jedeme na zimák, kde máme nějaké protažení, potom video k zápasu a domů se vracíme kolem poledne. Dám si něco lehkého na jídlo a jdu si na dvě hodinky lehnout. Potom vstanu, dám si sprchu a jedeme na zápas.
V tréninkový den vstávám už v 07:00 hodin. Od 08:00 hodin nám začíná suchá, po které máme led. Ten máme většinou minimálně hodinu a půl. Pak se jdeme protáhnout nebo jdeme třeba do studené vody, končíme přibližně kolem 13:00 hodiny. Pak už máme zbytek dne volno a každý z nás si muže dělat co chce.
Jak se ti líbí město? Máš už nějaká oblíbená místa?
Město je velmi pěkné, ale je tam zima. Před odjezdem domů ukazoval teploměr mínus 27°C. Je tam pár hezkých míst, ale ještě jsem toho nějak moc neprocestoval, protože je to pěšky všechno hrozně daleko a já ještě nemám ani řidičák, abych si někam zajel.
Do Česka jsi přicestoval kvůli kempu před MS do dvaceti let. Jaký budeš mít v nejbližších dnech program?
Nejbližší program je takový, že budu na reprezentačním kempu ve Frýdku-Místku s týmem bojovat o místo v sestavě.
Jak vidíš své šance na účast v konečné nominaci na světový šampionát?
Bude to velice těžké, je tady plno dobrých hráčů a všichni budeme dělat vše proto, abychom se ukázali ve finální nominaci.
Děkuji za rozhovor.