„V první řadě bych chtěl říct, že trenérská práce je nevděčná a občas se prostě stane to, že se situace dostane do takového stavu, že se musí cesty trenéra a klubu rozejít. Ale neznám žádného trenéra, který nechce vyhrávat. Proto bych chtěl poděkovat Aleši Bachánkovi za práci, kterou tady odvedl,“ řekl na úvod nový trenér A-týmu Roman Straka.

„Když jsme s Honzou Prčíkem přišli na první trénink do kabiny, tak jsem za čtyřicet let svého trénování nikdy neviděl tolik kluků, kteří by měli hlavu až mezi koleny. Ten první pohled byl hodně deprimující, a proto jsme se celý první týden snažili o to, abychom v týmu nastavili pozitivní atmosféru a aby se kluci zvedli, hlavně po psychické stránce,“ vrací se k prvnímu dni v pozici hlavního kouče Baníku.

Po příchodu nových trenérů nastaly změny v kádru. Hned první den oznámil svůj konec útočník Jan Štefka, následoval trejd s Vyškovem, jehož součástí byli útočníci Vojtěch Krejčiřík a Adam Bachánek. V posledních dnech pak kabinu Baníku opustili ještě obránci Tomáš Sedláček a Lukáš Zukal.

„Hned první den za námi přišli někteří hráči s tím, že ztratili motivaci hrát hokej. Že se chtějí věnovat rodině a práci, což samozřejmě chápu. O to víc mě ale překvapilo, že někteří se po pár dnech hlásili v jiných klubech. Musím ale podotknout, že se nejednalo o Adama Bachánka, který za námi přišel a jako jediný řekl, že nechce v této situaci opustit kabinu.

Adam nebyl v lehké situaci. Vždy je těžké hrát pod svým otcem, což dostával od některých lidí občas pocítit. A i když se to i podle jeho slov zlepšilo, dohodli jsme se na tom, že změní prostředí, ať si vyčistí hlavu. Jsme ale v kontaktu a nikde není napsáno, že se v Baníku ještě někdy nemůže objevit,“ komentuje změny na soupisce jeho mužstva.

Trenéři i vedení klubu se nadále poohlížejí po hráčích, kteří by mohli tým posílit a pomoci mu na cestě vzhůru tabulkou. „Momentálně se nacházíme v období, kdy je těžké nějaké hráče vůbec sehnat. Bývá to tak pravidelně, že si týmy zhruba do Vánoc hráče drží a že ve chvíli, kdy jsou zachráněni a nemají ambice hrát vysoko v tabulce, tak začnou některé hráče pouštět. V tuto chvíli je asi jediná možnost import, tedy zahraniční hráči. To ale skýtá hodně rizik. Klub musí zaplatit transfer, ubytování a samozřejmě nějaký plat,“ osvětluje aktuální situaci Straka.

Po odchodech ale přichází také první posila. Dres Baníku už v sobotním utkání se Šumperkem obleče čtyřiadvacetiletý obránce Denis Kadlečík. „V tuhle chvíli se nám podařilo na situaci zatím zareagovat jedním příchodem obránce Denise Kadlečíka, jehož transfer vedení klubu ve čtvrtek dotáhlo a v sobotu může tak nastoupit do zápasu. Denis je po zranění, ale jelikož jsem jej trénoval v mládežnických kategoriích ve Skalici, tak velmi dobře znám jeho povahové a charakterové vlastnosti a jsem přesvědčený o tom, že až se do toho herně dostane, tak bude patřit k lídrům,“ říká na margo nového člena hodonínské kabiny.

„Ještě se vrátím k těm odchodům… Když jsem na hokej.cz četl, že v Hodoníně končí top posila s více než stovkou odehraných zápasů v první lize, tak musím říct, že jsem takového top hráče v kabině ani na ledě bohužel neviděl. Od takového hráče bych čekal, že bude lídrem a že bude mladším hráčům předávat zkušenosti a pomáhat,“ dodal šedesátiletý lodivod.

Kromě trénování se taky nový trenérský tým musel věnovat i personálním záležitostem. „Bohužel nás tyhle věci trochu odváděly od hokejových věcí, přesto jsme se snažili nastavit tréninky tak, aby byly dynamické, aby z toho měli hráči dobrý pocit a aby začali plnit systém, který od nich vyžadujeme. Pokud si ale někdo myslel, že trenéři mají nějaký kouzelný proutek, kterým se jednoduše mávne a všechno se změní, tak to určitě ne,“ říká bez okolků hodonínský rodák, který se do SHKM vrátil po šestnácti letech.

S novými trenéry vždy logicky přichází i změny, a to nejen ty hráčské ale i herní a systémové. „Na trénincích jsme se zaměřili hlavně na to, abychom se co nejvíc tlačili do brány. Abychom nevymýšleli nějaké kudrlinky, my teď potřebuje dávat škaredé, špinavé góly. Od toho se odrazit a získat větší klid na hokejky. Všichni víme, že před brankou to občas bolí, ale tam se dnes rozhodují zápasy,“ popisuje Roman Straka, na co se se svým asistentem Janem Prčíkem v prvních dnech soustředili.

Baník se v polovině základní části nachází na nelichotivé dvanácté příčce. Úkolem nového trenérského dua je vytáhnout tým do vyšších pater. „Jdeme krok po kroku. Jsem velice rád, že jsme vyhráli první zápas v Kopřivnici, což kabině ohromně pomohlo. Je ale potřeba vidět i to, že soupeři jsou kvalitní. Ani ve Žďáře jsme neodehráli špatný zápas, což nám potvrdili i někteří domácí fanoušci, kteří nám po zápase říkali, že jsme hráli velmi dobře.

To si myslím i já. Bohužel, body nám utekly a body jsou to, co teď potřebujeme ze všeho nejvíc. Na druhou stranu, mám z týmu opravdu dobrý pocit. Kluci dřou a pracují, všechno se musí ustálit, vše si musí sednout. Chce to ale nějaký čas, který nám ale teď úplně nepřeje. Víme, že konec první části se blíží a na nás je, abychom se vrátili do pozic, které si my i fanoušci přejeme,“ potvrzuje, že současná dvanáctá příčka nemůže dělat radost nikomu, především pak fanouškům.

Roman Straka před příchodem na lavičku Baníku několik domácích zápasů viděl a vždy si pochvaloval to, jak kotel i ostatní fanoušci svůj tým podporovali. „Poslední roky jsem strávil v Trnavě, kde na první slovenskou ligu chodily dvě stovky diváků a byli jsme rádi, že vůbec přišli. Viděl jsem tři nebo čtyři poslední domácí zápasy a atmosféra na každém z těch zápasů byla výtečná! Na nás je, abychom to fanouškům vraceli našimi výkony na ledě,“ zdůrazňuje Roman Straka.

Je za námi čtrnáct z šestadvaceti kol základní části. Na sedmou příčku, která jako poslední zajišťuje jistou účast v playoff, ztrácíme momentálně 11 bodů. „Naším cílem nadále musí být postup do první sedmičky, i když jsme si vědomi toho, že ztráta není malá. Pokud by se nám to nepovedlo, tak se stále hraje o osmé místo. Milé rád si na playoff obarvím hlavu společně s celým týmem,“ říká s úsměvem.