Premiérová účast v krajském přeboru se hokejistům SHKM Hodonín daří nad očekávání. Nově vytvořený tým, složený z místních patriotů, vyhrává, a navíc si získal přízeň skalních fanoušků.
Pověst jednoho z „nejhokejovějších“ měst na jižní Moravě potvrzuje v letošní sezoně Hodonín měrou vrchovatou. V mužských soutěžích má ne jedno, ale hned dvě mužstva; obě dvě navíc ve svých tabulkách patří k předním účastníkům. SHK Hodonín se pohybuje kolem 3. místa ve druhé lize, celek SHKM Hodonín je třetí v Krajské lize Jižní Moravy a Zlína, jak se přebor oficiálně nazývá. Právě účinkování SHKM Hodonín ve čtvrté nejvyšší soutěži české hokejové hierarchie vzbuzuje zaslouženou pozornost.
Tým je nový, hodonínští patrioti ho dali dohromady teprve před letošní sezonou. Z pozice manažera ho vede extraligový obránce Martin Vyrůbalík a soupiska je plná odchovanců, kteří dlouhé roky bojovali za SHK. „Je vidět velký elán jak ze strany vedení, tak dalších funkcionářů, hráčů i sponzorů. Začátek byl hodně hektický. Teď se táhne vítězná série, vyhráli jsme devátý zápas po sobě, což je krásné. Spokojenost tady je,“ hlásí předseda klubu Karel Lidák.
Oddíl fungoval už v minulosti s mládeží. Muže v krajském přeboru má teprve od loňska. Známí rodáci ho založili částečně jako odpověď na činnost druholigových drtičů, kteří už tolik na hodonínské hráče sázet nemohou, a také proto, aby vlastní junioři mohli plynule přecházet do seniorské kategorie. A tak v zelených dresech SHKM „válčí“ borci jako David Polesný, Dominik Směřička, Jakub Sajdl, Michal Kuba, David Janás, Andreas Jajcay, Petr Peš, Ondřej Luner, Jakub Zollpriester, Zdenko Kotvan nebo Zdeněk Kučera. Trenérem je Jan Prčík, rovněž bývalý kouč drtičů.
Také hlavní sponzoři, společnosti G-Mont a STAVEBNÍ FIRMA PLUS, jsou lokální. Především se pak novému klubu podařilo zaujmout hodonínské fanoušky. Ti chodí na známé tváře, jimž fandili ve druhé lize.
„Hokejově je to oproti druhé lize velký rozdíl, fantastičtí jsou ale naši fanoušci. Za poslední roky bylo vidět, že mančaft ve druhé lize není s fanoušky na stejné lodi. V kraji cítím, že se znovu vrátila ta euforie a rodinná atmosféra, kterou jsme v Hodoníně zažívali ve druhé lize dřív. Člověk se tam cítil jako doma, pak to opadlo. Takové pocity mám zase teď. Máme kotel, kluci s námi jezdí i ven, připraví nám choreo. Je to úžasné, užívám si to, a proto nelituji, že jsem kývl na nabídku a ještě jsem si prodloužil kariéru,“ říká šestatřicetiletý Petr Peš.
Na poslední zápas proti Uherskému Brodu přišlo 600 diváků a vytvořili výbornou kulisu. „Jsme z toho nadšení, nic takového jsem jinde v krajském přeboru neviděl,“ říká i Vyrůbalík, stále ještě obránce Olomouce. „Je nám jasné, že nadšení nebude trvat věčně. My jsme hlavně nechtěli někdy v prosinci zkrachovat, odhlásit se a nazdar. Kvalita tam je, diváci chodí, což je neskutečné,“ bilancuje.
Soutěž se hraje se 14 účastníky dvoukolově doma–venku, následuje play off. Bojuje se o postup do druhé ligy. Mužstvo v Hodoníně trénuje třikrát týdne, zápasy se hrají vesměs o víkendech, kdy mají hráči víc času. V hledišti se potkávají lidé, kteří se třeba na hokeji delší čas neviděli. „Skalní jádro, které kdysi tvořilo atmosféru za starých dobrých drtičů, postupně vyšumělo do ztracena. Tahle garda přestala na hokej chodit.
Díky tomu, že se obnovilo mužstvo z místních, se lidi vrátili. Jména jako Kučera, Sajdl, Polesný, Kuba a další jsou pro ně zárukou patriotismu. Občas jsou někteří z nich na zápasech v pokročilém čase hůř zvládnutelní, ale jinak klobouk dolů, co předvádějí,“ sleduje Lidák. V klubu nyní doufají, že premiérová sezona nebude jen výstřelem do tmy. Pro závěr té letošní do mužstva přišel zkušený brankář Zdenko Kotvan, jeden z těch, kteří s hokejem už víceméně skončili, ale parta je zlákala.
„Víme, že aby zájem diváků zůstal, bude časem nutné posunout se výš, nechceme zůstat v kraji,“ říká Vyrůbalík. V ideálním případě by si fanoušci a činovníci v Hodoníně přáli, aby „drtiči“ postoupili do první ligy a SHKM do druhé ligy. „Sportovní cíle vždycky musí být nejvyšší. Je ale otázka, pokud by se postoupilo, co dál. Bylo by potřeba posílit na všech postech. Zatím se to jeví tak, že sponzoři by se přidali, ale oproti rozpočtu v řádech stovek tisíc bychom museli mít tři až pět milionů korun. To vše bychom museli zvážit,“ uvědomuje si i předseda Lidák.
Autor: Jiří Punčochář, 5+2 dny
