Ondro, gratuluji k historickému milníku. Vychytaná nula na ledě Brumova musí po jasném týmovém vítězství chutnat ještě o to víc…

To máš pravdu. Podali jsme týmový a zodpovědný výkon dopředu i dozadu, skvěle jsme bránili a blokovali střely. O to to pro mě v bráně bylo jednodušší. To čisté konto je jen odrazem skvělé práce celého týmu.

Do Brumova jste jeli v oslabené sestavě a šanci tak dostali kluci z juniorky. Jak se ti dosavadní výkony mladých spoluhráčů líbí?

Líbí se mi moc. Kluci už v přípravě ukázali, že mají na to prosadit se v dospělém hokeji a v Brumově to opět potvrdili. Dokonce mladý Džárvis (Kryštof Charvát, pozn. red.) byl včera dvougólový, takže se jen potvrdilo, že mladí kluci kvalitu mají.

Kdy sis začal říkat, „že by to dnes mohlo konečně vyjít“?

Hele, vlastně jsem si to vůbec neříkal. Už mockrát jsem si takto v průběhu zápasu říkal „dnes by to mohlo vyjít“, ale potom se to vždycky nějak pokazilo. Je ale pravda, že posledních deset minut zápasu už jsem se modlil, aby už byl konec. Kluci ale skvěle bránili.

Uvědomoval sis během zápasu, že je ve hře vůbec první shutout v týmové historii?

Vůbec jsem nad tím nepřemýšlel. Popravdě jsem dokonce ani nevěděl, že by to mohla být úplně první nula v historii klubu. Myslel jsem, že třeba Zdenko už tam nějakou nulu měl.

Mluvili jste o čistém kontu během zápasu se spoluhráči?

Ani moc ne. Já osobně o tom v průběhu zápasu moc nerad mluvím, abych něco nezakřikl.

Pochytal jsi celkem 29 střel. Která z nich byla nejtěžší?

Asi nedokážu vybrat jednu konkrétní střelu. Určitě nejtěžší chvíle byly, když jsme ve druhé třetině hráli dlouho oslabení, pak chvíli dokonce i ve třech proti pěti. Tam to dost smrdělo gólem a bylo tam hodně závarů před brankou, spousta dorážek a šancí. Ale jak jsem už říkal, kluci to parádně odbránili a ještě se nám podařilo ujet a dát gól v oslabení.

Na první čisté konto v historii A-týmu SHKM jste čekali rovných šedesát soutěžních zápasů. I tento fakt asi ukazuje, jak složité je pro golmany v Krajské lize vychytat nulu…

Krajská liga je pro golmany hodně náročná. Navíc je rok od roku kvalitnější. Spousta výborných hokejistů skončí v profesionálním hokeji a jdou se ještě "vyprdět" do Krajské ligy. Navíc ne vždy se hraje obranný hokej a některé zápasy pak vypadají jako v házené.

První nule jste byli hodně blízko už v minulé sezoně, kdy Kuba Zollpriester přišel o nulu 13 vteřin před koncem. Vzpomeneš si, co jste si po tomto zápase s Kubou říkali?

Říkali jsme si, že je to škoda a že to bylo fakt kousek a mohl byt ten první on. Určitě by si to zasloužil. Ale taky jsme byly rádi, že se odvezli 3 body což je vždycky to nejdůležitější.

Dnešní shutout asi neunikne týmovému pokladníkovi. Už víš, kolik budeš muset přispět do pokladničky?

Ano, vím. Náš pokladník Sajdlík (Jakub Sajdl, pozn. už mi to už spočítal a nějakou tu basičku "zlatých vršků" budu muset přinést (směje se).

Momentálně jsi, při zranění Kuby Zollpriestera, jasnou gólmanskou jedničkou Baníku. Jak si novou roli užíváš?

Nejde říct, že si to užívám nebo neužívám, beru to tak jak to je. Kubovo zranění je hodně nešťastné, ale takový je někdy hokej. Doufám, že se dá brzy do kupy a bude moct zase čapat.

Děkuji za rozhovor.