Z mládežnického hokeje rovnýma nohama do toho mužského. Útočník Matej Pisarovič v minulé sezóně posbíral 30 bodů v juniorce Slovanu Bratislava. Na nic nečekal a hned v prvním utkání v dresu Baníku ukázal svůj potenciál. Parádní střelou do horního rohu brány zahájil sérii tří gólů v řadě, na kterou Vyškov nenašel odpověď. Jednadvacetiletý Pisarovič se stal jedním ze strůjců prvního vítězství zeleno-černých v nové sezóně. A kvůli nové hokejové výzvě v Hodoníně dokonce přerušil studium na vysoké škole.
První start za Hodonín a hned gól – dá se říct snový start. Jak ses cítil v tom zápase?
No to bych řekl! (úsměv) Zvykal jsem si na zápasové tempo a mužský hokej, dostával jsem se do toho pomalu. Ale podařilo se mi ve třetí třetině i skórovat, takže nakonec celkem spokojenost.
Navíc tvoje krásná trefa do šibenice za stavu 1:3 prakticky nastartovala velký obrat v úvodním utkání této sezóny.
Dostal jsem parádní nahrávku z našeho obranného pásma od Kuby Němce, prudký puk jsem zpracoval a snažil se jít hned na bránu. Byla to typická situace jeden na jednoho, potáhl jsem si kotouč na střed, a protože jsem viděl, že je v levé části brány místo, tak jsem to zkusil. A pak už jsem jenom viděl, jak puk rozvlnil síť za gólmanem.
Ve Vyškově je kluziště velmi malých a úzkých rozměrů. Jsi hráč, který tohle vyhledává nebo máš radši víc prostoru?
Led byl malý, ale nevadí mi to. Užívám si tvrdé souboje a hru do těla. Velká hrací plocha je naopak super v tom, že na ní dokážu využít svoji rychlost, jednodušeji se tam dá přebruslit soupeře nebo vymyslet nějakou pěknou přihrávku. Myslím, že se dokážu přizpůsobit.
V minulé sezóně jsi měl bilanci v juniorce Slovanu přibližně bod na zápas. Mohou se hodonínští fanoušci těšit na to, že něco podobného zopakuješ i v této sezóně?
(smích) Budu se určitě snažit a udělám pro to maximum.
Jaká byla letní příprava?
Probíhala individuálně, nemohl jsem se připravovat s týmem, protože jsem měl povinnosti v Bratislavě, studuju na vysoké škole geodézii. Měli jsme praktickou výuku v terénu a pak zkouškové období, takže jsem si musel nastavit vlastní tréninkový plán. Ale do Hodonína jsem přišel s tím, že chci dát sto procent hokeji, takže jsem školu na rok přerušil.
Dostal jsi prostor v první lajně s Adamem Popelkou a Erikem Hložánkem, jak se ti s nimi hrálo?
Bylo to super. Nejdřív jsme se jen na tréninku trochu oťukávali, ale spolupráce je s klukama výborná, umíme se dobře najít. Ale nejsou to jenom oni, v kabině je skvělá parta, všichni jsou přátelští a určitě jsem spokojený.
Vím, že byl pouze jeden zápas, ale přesto se zeptám. Jaké jsou tvé první dojmy, co se týče srovnání mužského a juniorského hokeje?
Přesně tak, byl to první zápas a všichni se do toho teprve dostáváme. Ale na první pohled jsou to větší chlapi, hraje se daleko silovější hokej. Ale i na to se dá zvyknout a na sezónu se těším.
