S hokejkou a míčkem má ostatně čtyřicetiletý zadák bohaté zkušenosti. Dlouhé roky hrával hokejbal v rodném Hodoníně. Nejprve hrával za Vlky, poté oblékal dres Gladiátorů. „V Okresní lize jsme získali i nějaké tituly, ale já byl osobně myslím jen u jednoho. S hokejbalem jsem skončil kvůli hokejové kariéře, a hlavně kvůli zdraví. Teď, když už nejsem profesionálním hokejistou, jsem se mohl k hokejbalu vrátit,“ vysvětuje.

Výprava české hokejbalové reprezentace odletěla za moře v noci na úterý 12. října a pro čtyřicetiletého obránce to nebyla první cesta do kolébky hokeje. „Před pětadvaceti lety jsem byl jako dorostenec na turnaji v USA v Minneapolis. Na závěr cesty jsme vyrazili na několikadenní pobyt právě do Toronta. Pro kluka z východu to byl tehdy neuvěřitelný zážitek,“ vzpomíná na čtvrt století starou a nezapomenutelnou zkušenost.

Nejednomu z nás se do letadla nechce a z létání má hodně lidí strach, to ale není případ bývalého olomouckého kapitána. „Létání mi nevadí. Člověk sem tam zažije nějakou tu turbulenci, ale nic závažného se mi nikdy nenastalo, tak nebyl důvod mít obavy,“ říká uvolněně. S jetlagem však bojoval, ostatně jako asi všichni. „Největší únavu člověk pociťuje v den příletu. Vždy je potřeba vydržet do večera, aby člověk neměl otočené dny. Pro mě ale byla největším problémem až cesta zpět z letiště z Prahy domů. Jeli jsme autem a jelikož jsem toho v letadle moc nenaspal, tak jsme museli několikrát zastavit a trochu se protáhnout, aby člověk neusnul za volantem,“ popisuje.

Reprezentace měla v prvních dnech volný program, aby se hráči aklimatizovali na místní podmínky. Hokejbalisté využili volného času k návštěvě některých z mnoha míst, které se při návštěvě nejlidnatějšího města Kanady vyplatí vidět. „Zajeli jsme se podívat na nedaleké Niagarské vodopády. Bydleli jsme v centru města, takže jsme se vypravili i na CN Tower, podívali jsme se i na starou Maple Leafs Garden. Z ní je v přízemí obrovský hypermarket, ale součástí je i ledová plocha,“ vypočítává některé ze světoznámých turistických cílů.

Česká výprava nemohla minout ani posvátnou Hockey Hall Of Fame, neboli hokejovou Síň slávy. „To by byl hřích, kdybychom se v Hall Of Fame nebyli podívat. A moc mě i ostatní kluky potěšilo, že nám vyšla i návštěva zápasu NHL. Byli jsme na zahajovacím utkání NHL mezi Torontem a Montrealem a byla to parádní show. Tohle v Americe a Kanadě prostě umí skvěle. Zápas byl spojen i s udílením různých ocenění, byly tam různé soutěže. No a samozřejmě jsme si hlavně užili samotný hokej. Domácí porazili Montreal 2:1,“ vzpomíná na zápas dvou velkých kanadských rivalů.

Martin Vyrůbalík je od založení A-týmu SHKM Hodonín jeho manažerem. Od letošního jara, kdy ukončil svou profi kariéru, se zapojuje čím dál víc do chodu celého klubu. I proto během zápasu NHL nevnímal jen samotnou hru. „Všímal jsem si různých věcí, které tady u nás prakticky nevídáme. Například toho, že po první i druhé třetině se na straně, kterou snímala kamera, vždy přelepovaly reklamy na mantinelu,“ vypichuje jednu ze zajímavostí. Zápas jej ale samozřejmě zajímal i ze sportovního hlediska. „Na úzkém kluzišti se hraje trochu jiný hokej. Těžko se srovnává i kvalita samotného zápasu na začátku sezony a někdy v průběhu. Přece jenom i ty největší hvězdy mají za sebou jen pár přípravných zápasů. Každopádně individuální vybavenost hráčů je na té nejvyšší úrovni,“ pochvaloval si hokejový zážitek.

Ve čtvrtek 14. října čekal na reprezentaci trénink, který probíhal ve skvělém tempu a ještě lepší náladě. V pátek pak celý turnaj startoval prvním hracím dnem. „Hrálo osm mužstev. Turnaj byl rozdělen na dvě skupiny a hrálo se systém každý s každým ze své skupiny plus jeden zápas se soupeřem z druhé skupiny. Poté už bylo na řadě semifinále a finále,“ vysvětluje hrací systém turnaje.

Ten byl určen pro hráče nad 45 let, v týmech však bylo několik hráčů, kteří tuhle podmínku nesplňovali. „Každé mužstvo mělo možnost několik výjimek právě pod tuto věkovou hranici a myslím, že většina týmů toho využila,“ odhaluje.

Češi měli ve skupině tým Severní Ameriky (která měla v turnaji dvě mužstva), Kanady (Québec) a Velké Británie. Češi si se všemi svými soupeři poradili a v základní skupině zapsali čtyři celkem jasná a přesvědčivá vítězství. „Kvalita hokejbalu v Česku je na vysoké úrovni. Tím ale rozhodně nechci říct, že by soupeři byli slabí. Největší jejich zbraní byla bojovnost a nikdy nic nevzdali za žádného stavu,“ zhodnotil soupeře nejvyššími hokejovými soutěžemi u nás i na Slovensku protřelý veterán.

Nejvíc se čeští reprezentanti natrápili s Velkou Británií. „Tohle mužstvo se nás vůbec neobávalo a zle nám zatápělo po celý zápas,“ vyzdvihl kvalitu týmu z Evropy. V semifinále pak na Vyrůbalíka a spol. čekal druhý výběr Severní Ameriky, který Češi porazili 4:0 a vybojovali si místo ve finálové bitvě proti prvnímu severoamerickému týmu. A ani ve finále nenašel soupeř na skvěle šlapající český tým recept. Po vítězství 4:1 mohly vypuknout oslavy mistrovského titulu. „Zašli jsme si na společnou večeři a k tomu dali i nějaké to pivo. Ale moc dlouho to netrvalo, v Kanadě se většina restaurací a barů zavírá ve 22 hodin,“ upozorňuje.

Kromě Martina Vyrůbalíka se na mistrovském titulu podíleli i další „Hodoňáci“ – Petr Linder, David Hanuš a David Helešic, tedy jeden z trenérů přípravky SHKM. „S Davidem jsme se v mládeži Baníku moc nepotkávali. On je o rok mladší, takže hrával o jednu kategorii níž. Ale věděli jsme o sobě. Hlavně jsme proti sobě hrávali hokejbal a známe se dlouhá léta,“ vzpomíná nejen na společné začátky v TJ Baník Hodonín na přelomu 80. a 90. let minulého století.

I když byl obránce Baníku skoro sedm tisíc kilometrů daleko od svých spoluhráčů, i na dálku myslel a sledoval, jak se Drtičům daří na ledě Blanska. „Před zápasem jsem klukům popřál hodně štěstí a díky tomu, že zápas v Blansku vyšel přesně na pauzu mezi našimi zápasy na MS, tak jsem průběh sledoval na Onlajnech a měl jsem i zprávy přímo z místa,“ říká největší osobnost zeleno-černé defenzivy.

A jak Martin Vyrůbalík hodnotí dosavadní výkony A-mužstva v Krajské lize? „Patříme k favoritům soutěže. Každý zápas pro nás bude těžký, protože soupeři se budou vždycky snažit na nás něco vymyslet. Víme, že výkony pokaždé nebyly úplně ideální. Zatím jsme ale všechny zápasy vyhráli, a to je pro nás nejdůležitější. Chceme na konci základní části být co nejvýše v tabulce. Pokud budeme první, tím lépe s výhledem do playoff,“ uzavírá naše povídání čerstvý světový hokejbalový šampion.

Výsledky českého týmu na MS

15. října
Česko - North America 1 5:0
Québec - Česko 1:5

16. října
Česko - North America 2 7:2
Velká Británie - Česko 1:4

17. října
Semifinále: Česko - North America 2 4:0
Finále: North America 1 - Česko 1:4

Soupiska Česka

Petr Lindner (B), Jaroslav Fukárek (B), Radek Procházka, Michal Janík, Jiří Novák, Ladislav Gengel, Petr Indrst, Martin Bálek, Jiří Dušánek, Jaroslav Čech, Roman Bušek, David Helešic, Jaroslav Růžička, René Slanina, Martin Vyrůbalík, Martin Slanina, Slavomír Švancar, David Hanuš, Milan Sýkora, Radim Ručka, Vladimír Luka, David Všetečka, Roman Surák, Martin Korbel, David Tyburec. Trenér: Miroslav Zadák.