Dvaatřiceti úspěšnými zákroky pomohl Baníku k vítězství na ledě brněnského nováčka. Jakub Zollpriester byl jednou z hlavních zbraní zeleno-černých v souboji s možná až nečekaně tvrdě bojujícím soupeřem. „Možná jsme očekávali jednodušší utkání, ale opak byl pravdou. Soupeř byl houževnatý a velice dobře bruslil,“ přiznává v pozápasovém rozhovoru pětadvacetiletý strážce hodonínské svatyně.
Jakube, z Brna jste si odvezli všechny body. Utkání ale bylo určitě těžší, než se před zápasem mohlo vzhledem k předchozím výsledkům obou soupeřů očekávat…
Souhlasím. Vzhledem k předchozím výsledkům Techniky, kdy vyšli vždy bez bodu, jsme možná očekávali jednodušší utkání, ale opak byl pravdou. Soupeř byl houževnatý a velice dobře bruslil. Vzhledem k menšímu kluzišti nám nedal moc prostoru na kombinační hru.
Jak jsi sám zmínil, v Brně je velmi malé kluziště. V čem je pro golmana hra na tak malém hřišti jiná?
Hra je určitě rychlejší a přímočařejší směrem na bránu. Není tam tolik času na kombinace, spíše se více střílí, proto brankář musí být neustále ve střehu.
Ve Sportcentru Lužánky je navíc velká zima. Fanoušci si oblékají více vrstev než obvykle. Vnímáš nízkou teplotu i ty v bráně, nebo tě hra zahřeje?
Myslím, že jsem to nijak výrazně nepociťoval, až na malé výjimky, kdy se hra začala kouskovat vyloučenými a zraněnými.
Zápas nabídl plno osobních soubojů, ale zároveň na Krajskou ligu „jen“ šest dvouminutových trestů. Bylo to nastaveným metrem sudího, nebo byly souboje sice tvrdé ale férové?
Podle mě bylo trestů uděleno málo. Z mého pohledu spousta zákroků soupeře zůstalo nepotrestaných.
Když není zápas rozbitý častými vyloučeními, vypadá hra z tribuny plynuleji. Vnímáte to tak i vy na hřišti?
Každý hráč je určitě raději neustále v tempu, když je hra plynulejší, než když na ledě jen popojíždí, mrzne a ztrácí tempo.
Jaké jsou pocity brankáře, když je zápas dlouho 0:0 a každý gól může rozhodnout o vítězství nebo porážce?
Myslím, že tyhle situace jsou vždy vypjaté a to pro všechny hráče. Já se snažím na to moc nemyslet a chytat za každé situace stejně.
Často se ptáme hráčů, jak viděli jejich vstřelené góly. Dnes to trochu otočíme - mohl bys nám říct, jak jsi viděl dvě akce, které vedly k brněnským trefám?
První gól padl ze situace dva na jednoho, kdy soupeř místo nahrávky na spoluhráče zvolil střelu na první tyč po ledě a já nestihl přilepit beton včas pořádně k ledu.
Druhá branka padla při našem oslabení, kdy hráč vyjel z rohu, vystřelil, puk mi zůstal ležet u špičky betonu a po několika dorážkách ho soupeř protlačil do brány.
Na domácí vyrovnání jste reagovali nejlépe, jak to šlo – rychlou trefou, která vrátila vedení na vaši stranu. Jak těžké byly závěrečné minuty zápasu?
Těžké určitě byly, jelikož jsme šli do oslabení, soupeř navíc hrál poslední minuty v šesti. Myslím, že kluci to zvládli velice dobře odbránit a nepustili soupeře k větším šancím.
Dvaapadesát minut jsi držel čisté konto a od prvního shutoutu jsi byl jen osm minut. Nakonec to zase nevyšlo. Myslíš nato, že jsi nastoupil do 42 zápasů, ale čisté konto se ti ještě nepodařilo udržet, nebo tohle vůbec neřešíš?
Tímto se moc nezabývám, důležité je, že jsme si jako tým odvezli tři body. Ale je jasné, že každá vychytaná nula v jakémkoli zápase potěší.
Děkuji za rozhovor.