Aleši, máš za sebou domácí premiéru v zeleno-černých barvách. Jak bys utkání s Rosicemi zhodnotil?

Za takovou první třetinu by nám měl jednu pravou plácnout Attilka, protože není možné, abychom dali gól na 1:0, za par vteřin to bylo 1:1 a tu třetinu prohrát 1:3. Byla to bída. Ve druhé třetině jsme se zvedli a dokázali jsme vyrovnat, ale byla tam spousta chyb, které se, pokud chceme začít vyhrávat, nesmí stávat. Závěr jsme jednoduše nezvládli a zase jsme bez bodů.

Do týmu jsi naskočil v rozjeté sezoně a pokud se nepletu, jde o tvou první konfrontaci s Krajskou ligou. Na velké závěry je určitě ještě brzy, ale jaké máš zatím z úrovně soutěže pocity?

Hrál jsem teprve druhý zápas, vlastně přes půl roku jsem nehrál pořádný zápas, naposledy ještě ve Skalici. Do zápasu s Ostrohem jsem šel s jedním tréninkem. Celý týden jsem se snažil chodit co nejvíc na led, abych se cítil na ledě lépe.

Ano, je to moje první konfrontace s krajskou ligou. Na závěry je určitě brzo, ale každopádně si myslím, že je rozdíl v přesnosti a nedodržování systému. Jednoduše řečeno - hráči tady dělají více chyb, od toho se vše odvíjí.

Po svém příchodu jsi zaujal místo ve druhé formaci. Bodově se vám zatím příliš nedaří, šance si ale vypracovat dovedete. Co chybí k tomu, abyste se začali prosazovat i gólově?

Co k tomu chybí? Já si myslím, že asi to, aby Pešák hrál ve všech lajnách. On se pořád dívá na Amerického Snipera a inspiruje se přesností (směje se).

Ale vážně, myslím si, že nám chybí v lajně střelec. Všichni si s tím hrajeme a nestřílíme, kdy máme. Potřebujeme dát dva – tři góly a půjde to. S klukama se mi hraje dobře, ale musíme se ještě více sehrát. Hlavně se všichni známe už dlouho, takže si rozumíme i mimo led.

Mužstvu se zatím výsledkově nedaří. Svou nespokojenost s aktuálními výsledky dali v zápase s Rosicemi najevo kotelníci, kteří v první třetině nefandili. Od druhé části vás ale opět z plných plic hnali kupředu. Co na jejich reakci a podporu říkáš?

Ano, nedaří se. Minulý rok, když jsem měl čas, jsem se na zápasy chodil dívat a myslím si, že takové fanoušky nikdo této lize nemá. Jelikož se minulý rok vyhrál titul, tak jsou, když to řeknu blbě, namlsaní z minulého roku a chtěli by vítězství vidět i tuhle sezonu.

Je ale potřeba se na to podívat i z druhé stránky a to - kolik důležitých hráčů proti minulé sezoně chybí. Každopádně je naprosto chápu, že tohle udělali. Že chtějí vyhrávat, stejně jako my. A myslím si, že když se fanoušci na druhou třetinu vrátili, tak jsme se zvedli i my. Jenže jsme to zase bohužel nedotáhli do vítězné koncovky.

Fanouškům chci ale hrozně poděkovat, a to za celý tým. I když nám to nejde, stojí za námi a stále chodí na zápasy a podporuji nás. Patří jim obrovský DÍK. My uděláme vše pro to, abychom začali zase vyhrávat a vrátili jim to, co dávají oni nám.

Na čem podle tebe musíte v dalším průběhu sezony nejvíce zapracovat?

Za mě je nejprve důležité to, aby si někteří hráči uvědomili, jestli je to vůbec baví a chtějí to hrát. A když to vezmu herně, tak musíme hrát více pospolu. Jsme hrozně daleko od sebe a to prostě nejde. Pak je tam obrovská díra.

Další je proměňování šancí. Za mě jsme měli v posledním zápase bambilion šancí, které jsme neproměnili. Spousta přesilovek, ale je toho málo, co skončí v bráně. Ale věřím, že až si to vše sedne, tak začneme znovu vyhrávat.

Jako Attila Végh - jednou jsi dole a jednou jsi nahoře. A jako řekl on: "ATTILKA JE ZPÁTKY". Takže doufám, že si fanoušci i my budeme moci už brzy říct: "BANÍČEK JE ZPÁTKY".

Děkuji za rozhovor.