Adame, rozhodl jste svým prvním gólem mezi muži zápas s vedoucím týmem tabulky. Jak Vám to zní?

Je to famózní pocit! Sice jsem na ten premiérový gól čekal trošku déle, než jsem doufal, ale přišlo to v ten správný moment, jelikož to bylo na domácím stadionu, proti lídrovi tabulky a před tisícovkou našich parádních fanoušků. Mám z toho ohromnou radost!

Na ledě jste po gólu zářil štěstím a na kameru jste pak přiznal, že jste moc nevěděl, jak se radovat. Což je vlastně vidět i na videu. Už jste viděl záznam Vaší trefy?

(směje se) Normálně se v oslavách gólu vyžívám, dívám se na své oblíbené hráče, jak oslavují góly a pak je napodobuju… Ale tohle byl moment, kdy jsem vůbec nevěděl, jak to vlastně chci oslavit, takže jsem jen zvedl ruce a smál se. Záznam jsem párkrát viděl, posílal mi to i brácha (směje se).

Rachot na zimním stadionu po Vašem gólu byl obrovský. Byl to zatím nejhezčí moment Vaší dosavadní kariéry?

Takovou atmosféru jsem z pozice hráče ještě nezažil! Fanoušci jsou výborní, jak už párkrát zaznělo - jsou naším sedmým hráčem. Ženou nás za lepšími výkony a my jim za to děkujeme. Určitě se to zařadilo mezi ty nejhezčí momenty v mojí kariéře! Rachot fanoušků po tom gólu si pamatuju a už mi to asi utkví v paměti napořád. Samozřejmě jsem si to už pouštěl i na videu zpětně, krásný moment.

Jak se Vám hraje před hodonínským publikem? Nesvazovala Vám bouřlivá atmosféra zprvu ruce a nohy?

Když jsem za Baník hrál první zápasy, tak jsem z toho byl trošku nervózní, ale zbytečně. Je to radost hrát před takovými fanoušky.

Po zápase jste od vedoucího týmu Romana Bárty obdržel na památku puk, který Vám bude první „dospělou“ trefu připomínat. Překvapilo Vás to?

Vůbec jsem to nečekal! Bylo to hezké gesto a děkuji za to. Kluci v kabině jsou výborní a samozřejmě zazněly i nějaké ty srandovní poznámky, ale to ke kabině patří (směje se).

Už jste pro puk našel nějaké pěkné místečko?

Už mám puky z extraligy dorostu a juniorky, takže jsem ten ze soboty položil mezi ně.

Už několik zápasů hrajete ve čtvrté formaci stabilně s Janem Štědrým a Petrem Krejčím. Vypadá to, že Vám to začíná čím dál víc klapat, protože jste začali dávat důležité góly.

Oba jsou to fajn kluci a už jsme se více sehráli, takže jsme se naladili na jakousi bodovou vlnu a začíná nám to tam padat.

Jste nejmladším stabilním členem hodonínského týmu. S tím se většinou pojí i nějaké ty povinnosti. Co máte jako nejmladší hráč mužstva na starosti?

Tak určitě je to nošení puků na led a po tréninku sbírání puků, ale to už nás tam bývá více a střiháme si, kdo ty puky odnese do kabiny. Pak třeba vyhazování puků z brány na rozcvičce před zápasem. Jinak na výjezdech pak pomáhám Romanu Bártovi s čím je potřeba, například sbalit hokejky a tak. Ale to nedělám jenom já, máme fajn partu, takže si vždycky nějak pomůžeme.

Dal jste si gólem pěkný předčasný dárek k narozeninám, které oslavíte přesně za týden. Už máte oslavu kulatin nějak naplánovánu?

Lepší dárek být ani nemohl! Bavil jsem se o tom s pár kamarády a určitě to nějak oslavím. Pochopitelně bude muset být i nějaká svačinka do kabiny (směje se).