Zdenko, máš za sebou premiéru v dresu A-týmu SHKM. Jak se zrodil tvůj příchod do Baníku?

Od začátku sezony jsem byl v kontaktu s vedením klubu i s klukama z kabiny. Po nějakém čase jsme se domluvili na podmínkách a bylo mi umožněno hrát za SHKM.

S týmem již nějakou dobu trénuješ. Jak se ti zatím líbí parta a fungování celého klubu?

Klub je zatím ve svém začátku, ale i přesto si myslím, že vše funguje tak jak má. Parta v kabině je super. Spoustu kluků znám z předchozího angažmá, vzali mě mezi sebe a nemám si na co stěžovat.

Kdy ses dozvěděl o vzniku nového hodonínského mužského týmu?

Věděl jsem to od samého začátku. Byl jsem také už před sezonou kontaktovám Martinem Vyrůbalíkem. V té době jsem mu, ale musel říct, že do toho zatím nejdu. Uplynula nějaká doba, s vedením klubu jsme si opět zavolali a nakonec jsme se dohodli.

Když tě klub oslovil, jak dlouho ti trvalo, než ses rozhodl, že týmu pomůžeš?

Asi týden. Měl jsem pocit, že když do toho hned skočím, že to nebude to pravé. Postupem času jsem to přehodnotil, více jsem si odpočinul a teď doufám, že je vše na správné cestě.

Svůj poslední zápas jsi odchytal na jaře minulého roku. Jak těžké je pro brankáře, než se dostane zpátky do tréninkového a zápasové rytmu?

Naštěstí jsem se lehce udržoval a nešel jsem do tréninku úplně od nuly. Lehké to samozřejmě nebylo a zatím jde vidět, že se do toho ještě musím dostat, že to stále není ono. To, že jsem tak dlouho nechytal, bylo určitě poznat.

V zápase proti Rosicím na tebe šlo překvapivě přes třicet střel, takže jsi o práci v brankovišti měl postaráno. Jak ses v zápase cítil?

Každou minutu to bylo lepší a lepší. Je to zase jiný hokej, než na který jsem byl zvyklý. Jsou i upravená pravidla a chvíli to potrvá.

Chvílemi nebylo vůbec poznat, že hraje třetí tým tabulky s posledním. Asi jste nehráli podle trenérových představ...

Je třeba i říct, že nám chyběla spousta hráčů. Byli tam ale pasáže, kdy Rosice hrály dobře a dělaly nám místy problémy. Nakonec jsme zápas zvládli a od pondělí se budeme připravovat na další utkání.

Do Rosic za Vámi přijela zhruba i desítka vašich fanoušků. Co říkáš na jejich podporu? Byl ses podívat i na nějakém domácím utkání, na které chodí průměrně pět stovek fanoušků?

Byl jsem se podívat asi na třech zápasech. Návštěva na domácích zápasech je vynikající. Před zápasem v Rosicích sedíme v kabině a najednou slyšíme přes okna, jak nás naši fanoušci před stadionem povzbuzují, to je prostě super.

V pátek vás čeká Velké Meziříčí, soupeř z opačného konce tabulky. Jak se po nepříliš povedeném utkání s Rosicemi připravit na zcela odlišného soupeře?

Kluci mi říkali, že to bude soupeř úplně jiných kvalit. Nepříliš povedený zápas v Rosicích musíme hodit za hlavu, začít se pořádně připravovat a v daném zápase se pokoušet o úspěch.

Děkuji za rozhovor.