Hodonínský odchovanec Radek Kučeřík nepatří mezi vyložené bouráky, urostlá postava ho ale přímo předurčuje k důrazné hře. Statný bek i v úvodním zápase turnaje čtyř zemí proti Finsku ukázal, že se nebojí střetů s protihráči ani nepříjemných soubojů u mantinelu.
I když hokejový obránce Radek Kučeřík umí také vystřelit nebo přesně přihrát, známí trenéři Jaroslav Nedvěd s Michalem Brošem od něj požadují především poctivou práci v defenzivě. „Patřím k silnějším zadákům, takže mám rozrážet útoky soupeře a chodit do soubojů. Důležitá je však také rozehrávka a podpora útoku,“ říká patnáctiletá naděje českého výběru.
Na Kučeříka, který na mezinárodním mládežnickém turnaji nastupuje s číslem dvanáct na zádech, je upřena velká pozornost publika. Důvod je jednoduchý. Hodonínský rodák právě na Zimním stadionu Václava Nedomanského s hokejem začínal. Šikovný mladík se v mateřském oddíle postupně vypracoval mezi nejlepší hráče ročníku 2001 a před dvěma lety kývl na nabídku brněnské Komety. „Změny dresu v žádném případě nelituji. V Brně jsem spokojený,“ tvrdí Kučeřík.
Bývalý Drtič se vloni zúčastnil Zimní olympiády dětí a mládeže. Na prestižní akci hájil barvy Jihomoravského kraje. Svoji výkonnost ovšem prokazoval také v letošním soutěžním ročníku. Kučeřík v extralize patřil ke klíčovým hráčům mladšího dorostu Komety. S týmem postoupil až na závěrečné mistrovství České republiky. Mladí Brňané sice v boji o medaile neuhráli žádný bod a skončili čtvrtí, přesto talentovaný obránce hodnotí sezonu pozitivně. „Začátek byl špatný. Pár zápasů nám uteklo, pak jsme se ale zvedli a dotáhli to až šampionát,“ připomíná Kučeřík.
Svými výkony si řekl i o nominaci do reprezentačního výběru hráčů do šestnácti let. Letos v národním dresu odehrál devět utkání, ve kterých zaznamenal dvě branky.
Hodonínský rodák se bývalým spoluhráčům, kamarádům a rodině ukázal i v zápase proti Finsku. I když Kučeřík nastoupil v domácím prostředí po delší době, trémou rozhodně netrpěl. „Nervózní jsem nebyl,“ říká.
Naopak, vysoký zadák si úvodní duel víkendového Turnaje čtyř zemí náramně užil. „Atmosféra byla skvělá. Děkuji nejen fanouškům za báječnou kulisu, ale také spoluhráčům za odmakaný zápas. Škoda, že jsme duel s Finy nedotáhli do vítězného konce,“ lituje Kučeřík, který si návrat do známého prostředí pochvaluje.
„Užívám si to,“ přiznává.
Hodonínského rodáka těší také důvěra trenérů Nedvěda a Broše. „Jsem moc rád, že mě na turnaj nominovali a že mi věří. Pokusím se je nezklamat,“ prohlásil Kučeřík.
Urostlý hokejista si ovšem stejně jako další čeští hráči musí na jihu Moravy zvyknout na jiné soupeře i vyšší tempo a oproti extralize dorostu přehodit rychlost na vyšší obrátky. „Třeba zrovna Finové hrají kontaktní hokej, takže v pěli lidech lítají nahoru i dolů,“ všímá si.
Kučeřík se na mezinárodní akci připravoval také s bývalými hráči Hodonína. „Po sezoně jsme chodil na led také se staršími pány,“ usmívá se důrazný bek, který by to chtěl v kariéře dotáhnout co nejdál. Zápasy s Finskem, Švédskem a Ruskem by mu v tom měly pomoci.
