Honzo, duel s Havířovem měl všechny atributy playoff zápasu, souhlasíte?

Souhlasím. Naši fanoušci i ti z Havířova vytvořili skvělou atmosféru. Zápas se vyvíjel dvě třetiny podle našich představ, plnili jsme to, co jsme chtěli a samozřejmě Pity (Dominik Piták, pozn. red.) nás hodně držel. Ve třetí třetině jsme po pěti minutách dostali gól na 1:2, na který jsme rychle odpověděli a srovnali na 2:2.

Bohužel asi minutu na to jsme dostali takový smolný gól na 2:3, když puk, který jsme vyhazovali ze třetiny, zastavil rozhodci a obránce co sel střídat si toho nevšiml. Škoda, nebyli jsme od bodů daleko.

V první třetině jste měli pětiminutovou přesilovku. Na kdyby se nehraje, ale… kdyby se ji podařilo využít a odskočit do dvoubrankového rozdílu, mohl favorit ještě o něco víc znervóznět…

Samozřejmě, že se zápas mohl vyvíjet jinak, ale to se už nedozvíme. Přesilovky nám celou sezonu dělaly trochu problém, ale poslední dobou na tréninku to vypadá hodně dobře, teď už to potřebujeme jen přenést konečně do zapasu.

Byl jste na ledě, když se Adamu Bachánkovi podařilo vyrovnat na 2:2. Jak jste gólovou situaci viděl Vy ze svého pohledu?

U nás ve třetině jsem jel k mantinelu pro puk. Soupeř mi ale nadzvedl hůl a puk se nějak dostal k Bagovi (Adam Bachánek, pozn. red.). Takže on si vlastně celou tu akci sám založil. V útočném pásmu pak vybojoval puk, posunul ho na Denise, který to od modré nahodil na bránu. Po teči někoho před brankou se kotouč odrazil znovu k Bagovi, který to do poloodkryté branky uklidil a vyrovnal na 2:2.

Bagovi to moc přeju, vzhledem k tomu, co se o něm občas psalo. Je to dříč a poslední zápasy dává hodně důležité góly. Škoda, že ten včerejší jsme nedokázali proměnit v nějaký bod do tabulky.

Možná už v závěru druhé třetiny se začalo trochu projevovat to, že soupeř hrál na čtyři, zatímco my jen na tři pětky. Ubývaly síly na konci utkání rychle?

Na tohle byste se musel zeptat spíš našich útočníků. My to v obraně hrajeme na tři lajny většinu sezony, takže pro mě to žádná velká změna nebyla. Myslím si ale, že na tři pětky se nám hraje líp. Obrana i útok spolu chodí pospolu na led během celého zápasu, tak jak jsme spolu i na tréninku.

Nabízí se otázka, proč to – minimálně herně – na silné mančafty jde a s těmi slabšími se většinou trápíme…

Je to celé o nastavení v našich hlavách. Když hrajete proti silnému soupeři, tak se člověk víc koncentruje na jednotlivá střídání. Paradoxně to někdy vede k tomu, že děláte víc chyb. No, a úplně stejně to platí naopak pro ty týmy, které jsou podle vás slabší. Ti se na nás chystají stejně tak, jako my například na Havířov.

V posledních zápasech hrajete ve dvojici s mladým juniorem Liborem Stuchlíkem, který tak sbírá první zkušenosti v mužském hokeji. Jak se Vám spolu hraje?

Ano, Stuchla mě dostal na starost (směje se). Snažíme se spolu hlavně o to, abychom nedostávali góly. Libor má za sebou zatím jen pár zápasů, ale vede si v nich dobře. Musíme spolu ještě zapracovat na rozehrávce a bude to super.

Zápas měl fantastickou atmosféru. Troufnu si říct, že lepší v celé sezoně na žádném stadionu nebyla. A to i díky hostujícím fans. Co říkáte na včerejší zápas z tohoto pohledu? Máte vlastně během utkání čas atmosféru nějak zásadně vnímat?

Klobouk dolů před tím, jaká byla atmosféra. Naši fanoušci nás včera hnali dopředu. Když jsem na ledě, tak to nemám tolik nevnímám, ale když jsem na střídačce, tak to sleduju a vnímám to. Motivuje mě to, když pominu výkřiky pár jedinců, ale ty bych popravdě fanoušky úplně nenazýval.

Po zápase vás fanoušci odměnili potleskem. Když se takhle děkuje po vítězném zápase, tak se asi dají pocity hráče docela dobře představit, ale… Co se Vám honí hlavou, když stadion takhle děkuje po porážce?

Byl jsem hrozně rád za to, kolik fanoušků po zápase na tribunách zůstalo a přesto, že jsme prohráli, tak jsme si mohli navzájem poděkovat. Moc si toho vážíme. Byl to pro nás ukázkou toho, že za námi fanoušci stojí a my se jim to budeme snažit vrátit v dalších zápasech.