Na ledě Brumova-Bylnice byl člen druhé útočné formace neustále vidět a zatápěl obraně domácího celku. Z utkání si nakonec mladý útočnék Drtičů zapsal do statistik jeden bod za asistenci. „Určitě zamrzí, že jsem neproměnil těch několik šancí, které jsem měl,“ říká jedenadvacetiletý hodonínský útočník.
Andreasi, do Brumova jste zajížděli v roli jasného favorita. Ono ale kolikrát není jednoduché tuhle roli splnit. Souhlasíš?
Ano, souhlasím. Proti papírově slabším soupeřům se vždy hraje hůř. Ale naši fanoušci vytvářeli celý zápas dobrou atmosféru a hnali nás k vítězství. Jsme rádi, že jsme tam urvali tři body a teď se musíme soustředit na další těžký zápas.
V utkání jste sice vedli, ale soupeř dvěma góly otočit stav utkání. Co vám trenér v první přestávce říkal?
Před zápasem nás varoval, že to nebude nic lehkého, což se potom ukázalo. Řekl nám, že musíme jít poctivě z obrany a hrát trpělivě. To jsme dodrželi a vyhráli jsme.
Jakmile Brumov vedl byl velmi nepříjemný, bruslivý a cítil šanci na úspěch. Co bylo v téhle fázi utkání důležité?
Hlavně se z toho neposrat (směje se). Brumov byl od začátku zápasu bruslivý a nepříjemný. V této fázi zápasu na nich šlo vidět, že jim vedení přineslo sebevědomí, ale jak jsem říkal, začali jsme hrát trpělivě, poctivě z obrany a postupně se náš tlak zvyšoval. Jen tomu pořád chyběla branka. Tu pak naštěstí vstřelil Víťa Černohous a od té chvíle jsme soupeře k větším šancím nepouštěli. Dá se říct, že v ten moment jsme začali řídit hru my.
Hrál jsi někdy na tak malém kluzišti jako bylo v Brumově?
V mládežnické extralize s Pardubicemi a s Kometou jsme objížděli menší města a menšími stadiony, abychom přilákali děti hrát hokej, takže několik zkušeností mám. Nebylo to nic jednoduchého tam hrát. Když jsme chtěli založit akci, soupeř byl hned u nás a celkově to byl rychlý hokej. Stadion v Brumově se mi líbil, mají to tam hezky zařízené.
V zápase jsi byl hodně vidět a dostával ses do spousty šancí. Určitě je škoda, že jsi z toho vytěžil „pouze“ bod za asistenci…
Určitě zamrzí, že jsem neproměnil těch několik šancí, které jsem měl. Určitě by se hrálo líp mně i celému týmu. Hlavní ale je, že se vyhrálo.
V neděli vás čeká soupeř z opačného konce tabulky a to Boskovice. Určitě se dá očekávat zcela odlišný zápas…
Určitě. Boskovice mají kvalitní tým, což dokazují svými výsledky a postavením v tabulce. Teď máme jeden den na regeneraci a na to, abychom navázali na poslední dvě vítězství. Věřím, že se nám to podaří a budeme si chtít udržet vítěznou vlnu do dalších zápasů.
Nedávno jsi strávil několik dní v nemocnici kvůli otřesu mozku. Jak dlouho se vlastně hokejista z tohoto zranění dostává?
Správně by se měl hokejista omezit na jeden až dva týdny, ale v tomto jsem trošku blázen. Den po propuštění z nemocnice jsem šel už na trénink a potom i do zápasu (směje se). Taky jsem dostal od rodičů pěkně vynadané (směje se). Protože otřes mozku jsem neměl poprvé a není to dobré pro moje zdraví. Led je ale moje srdeční záležitost, mně to prostě nedá a musím.
Po jedenácti zápasech vám patří čtvrté místo v tabulce. V kabině určitě panuje dobrá nálada…
Čtvrté místo je pěkné, ale samozřejmě bychom chtěli být výš. Dobrá nálada v kabině určitě je, což bylo vidět po vítězném zápase v Brumově, kde jsme si děkovačku s fanoušky užili. Rád bych všechny pozval na nedělní zápas s Boskovicemi, každý hlas na tribuně nás bude pohánět k vítězství!
Děkuji za rozhovor.